Magnet, ocet a křída patří k nejčastěji zmiňovaným metodám, jak si doma ověřit pravost zlata nebo stříbra. Jenže každá z nich má zásadní slabinu, která může vést k mylnému závěru. Magnetofonový test vychází z předpokladu, že zlato ani stříbro nejsou magnetické. Problém je v tom, že řada slitin tyto vlastnosti mění jen nepatrně, případně je magnetismus natolik slabý, že ho běžný magnet vůbec nezachytí. Mosaz, alpaka nebo poniklované slitiny přitom mohou na magnet reagovat stejně jako pravé stříbro, pokud obsahují stopové množství feromagnetických příměsí.

Ocet jako zkouška kyselinou je ještě záludnější. Pravé stříbro s octem skutečně nereaguje, ovšem ani celá řada levných slitin se nezmění, protože jejich povrchová úprava je dostatečně odolná. Test tedy neprokáže nic o vnitřním složení předmětu, pouze o tom, zda je povrch lakovaný nebo jinak chráněný. Podobně je na tom křída, která má údajně zanechat stopu na pravém zlatě. Ve skutečnosti záleží na tvrdosti slitiny, nikoli na jejím složení, a křída poškodí i řadu bezcenných napodobenin. Spolehlivější je kombinace více metod a především znalost toho, jak poznat pravost stříbra doma pomocí fyzikálních vlastností, jako je hustota, zvuk při úderu nebo reakce na specifické chemikálie.

Hustota patří k nejspolehlivějším ukazatelům, které lze doma změřit bez drahého vybavení. Stačí přesná váha a odměrný válec s vodou. Pravé stříbro má hustotu přibližně 10,5 g/cm³, zlato dokonce 19,3 g/cm³. Mosaz se pohybuje kolem 8,5 g/cm³ a alpaka ještě níže. Rozdíl je natolik výrazný, že i jednoduchý výpočet objemu vytlačené vody odhalí podvod. Podmínkou je, aby předmět neměl dutiny ani připevněné nekovové části, které by měření zkreslily. U šperků s kameny je proto nutné nejprve kámen vyjmout nebo zvolit jinou metodu.

Ani magnet, ani ocet, ani křída tedy nenahradí laboratorní zkoušku ani odborné posouzení. Pokud si nejste jisti, zda jde o skutečné zlato či stříbro, obraťte se na zlatníka nebo použijte certifikovaný testovací set. Domácí pokusy mohou sloužit jako první orientační signál, ale rozhodně by na nich nemělo stát finanční rozhodnutí. Největší škodu napáchá falešný pocit jistoty, kdy člověk uvěří levné slitině kvůli tomu, že neprošla jedním z těchto testů.